Roku 1813 byly v obci dostavěny tři státní silnice. Na památku toho byl postaven na jejich křižovatce sloup – pyrám (současná výška je 8,44 m) Jedná se o největší rozcestník svého druhu v naší republice.
Traduje se, že k slavnostnímu odhalení křižovatky silnic i pyrámu, přijeli tehdy od Jičína tři císařové. Dle pověsti to byli panovníci Rakouska, Ruska a Pruska. Ti se v té době v Jičíně, Opočně i nedalekých Ratibořicích na zámečku kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské, punktovali proti císaři Napoleonovi. Z těch tří se ale titulem “císař” pyšnil toliko náš rakouský panovník František I. Prusku tehdy vládl král Bedřich Vilém III. a Rusku car Alexandr I. Je ovšem historickým faktem, že se ti tři potentáti během protinapoleonského punktování nikdy nesešli v oné trojce, je proto nepravděpodobné, že by k tomu došlo zrovna v Ohrazenicích.
V roce 1819 byl u pyrámu postaven zájezdní hostinec Karla Berana. Ten sem přesunul svou hostinskou živnost z hostince U Divoké husy, který byl umístěm na 4 km vzdálené původní trase z Prahy do Frýdlantu. Na pyrámu byla stanice pošty, byly zde pokoje pro cestující a stáje pro koňská spřežení.
Ve válce 1866 táhl hlavní pruský sbor od Sychrova ke Svijanům západně od nás, ale do vsi zaletovaly dělostřelecké náboje a působily škody na majetku. Obyvatelé se tenkrát ukryli v lesích.